Velká Británie 22-27.3.2012

14. července 2012 v 16:47
Ve dnech od 22. do 27. března letošního roku jsem byla na školním výletu do Velké Británie, nebo jak lidé s oblibou říkají Anglie.Vyjížděli jsme 22.3.2012. ve 14:45 od školy. Jelikož je škola v západních čechách, na Německou hranici Rozvadov jsme to neměli daleko a v půl třetí už jsme byli na německé dálnici.Naše průvodkyně nám řekla co nás na zájezdu čeká a nemine. Dívali jsme se také na různé dokumenty o VB, o Londýně, nebo třeba o muzeu madame Tussauds. Asi v půl páté se v aoutobuse stala příšerná věc. Průvodkyně nás chtěla naučit nějakou písničku o nějaké válce která má něco společného s VB nebo nevím o čem to bylo....písnačka se jmenuje IT´S A LONG WAY TO TIPERARRY.Kdo ji zná, možná mu přijde divné proč je to PŘÍŠERNÁ věc, ale my jsme ji museli zpívat třištvrtě hodiny v kuse...i řidiči už z toho byli na nervy....pokaždé když jsem chtla říct něco kamarádce co seděla vedle mě, vždycky ze mě vyšel kousek té písničky...ta melodie se jen tak z hlavy dostat nedá....horší bylo, že se mi začalo chtít děsně na záchod..už jsem se tam svíjela v sedačce když průvodkyně řekla "Za pět minut zastavíme na benzínce na záchody, ale nejdřív si dáme ještě jednou Tiperarry."Tak jsem se tam přemáhala abych držela moč a ještě zpívala, ale když jsem se podívala z okna, míjeli jsme zrovna nějakoubenzínku a nezastavili jsme!! Myslela jsem že je po mě..naštěstí za čtvrt hodiny byla další benzínka.Po přestávce jsme pokračovali v cestě. Půlka autobusu sy vitáhla řízka co měli k večeři, tak jsem se k nim přidala. Dívali jsme se zrovna na Mamma mia!
Večer jsme se ještě dívali na tématický film Zamilovaný Shakespeare.(Jedním z našich cílů bylo i jeho rodné město). Při filmu jsem zdřejmě usnula, a když jsem se probudila v celém autobuse už byla tma.Podívala jsem se na mobil kolik je hodin.Přišla mi SMS od O2 :"vítejte v Belgii..."uvelebila jsem se a znova usnula.Ve dvě hodiny ráno ale celý autobus vzbudil palubní mikrofon do kterého průvodkyně ospale říkala že jsme ve francii, a že tu budeme čekat do půl čtvrté na eurotunel. Přišla tam nějaká prohlídka, všechny ospalé děti i učitele vytáhla z autobusů a že chtěj vidět naše pasy...Tak jsme šli všichni s nima.Prohlídka dopadla dobře, ten pán co kontroloval mě se mě snažil pozdravit "Dobché dén" a ještě si u toho pískal..Do půl čtvrté jsme s kamarádkama blbli...v půl čtvrté jsme konečně vjeli do eurotunelu.Nevím proč si z nás průvodkyně dělala srandu protože říkala že v eurotunelu jsou malá okýnka a že na jaře jsou v moři vidět malí rejnoci. Celý autobus tedy opustil autobus. procházeli jsme se po eurotunelu a když jsme se konečně dostali k okýnku, zjistili jsme že jediné co je vidět, je Velká trubka a tma. Občas byl v uších cítit i tlak, to víte byli jsme 36 mettrů pod mořem..po čtvrté hodině jsme už vyjeli v Anglickém přístavu z eurotunelu na cestu do Londýna. V půl páté jsme ještě zastavili na benzínce na povinné záchody, že další záchody budou až v MCdonaldu kam půjdeme na snídani. Anglické benzínky jsou bezvadné. Jou prostorné jsou v nich odpočívárny, herny, restaurace a dokonce i koutek pro děti...Potom jsme zase vyjeli a celý autobus usnul. Ve třičtvrtě na šest nás opět zbudil mikrofon, že máme vysupovat že jdeme na ranní procházku londýnem.v 5:45? si z nás dělá srandu ne? bohužel nedělala..všichni ospalí a uzívaný chodily lLondýnem a průvodkyně nám řekla že je to ještě dobrý, že s minulou skupinou chodily už od pěti....POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Ještě ta otravná písnička tiperarry
 

Kam dál

Reklama